20 LET SAMOSTATNOSTI Z POHLEDU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR 20 ROKOV SAMOSTATNOSTI Z POHĽADU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR - PDF

Description
INFOSTAT Inštitút informatiky a štatistiky Výskumné demografické centrum 20 LET SAMOSTATNOSTI Z POHLEDU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR 20 ROKOV SAMOSTATNOSTI Z POHĽADU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR Bratislava, máj 2014

Please download to get full document.

View again

of 89
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Information
Category:

Funny & Jokes

Publish on:

Views: 17 | Pages: 89

Extension: PDF | Download: 0

Share
Transcript
INFOSTAT Inštitút informatiky a štatistiky Výskumné demografické centrum 20 LET SAMOSTATNOSTI Z POHLEDU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR 20 ROKOV SAMOSTATNOSTI Z POHĽADU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR Bratislava, máj 2014 INFOSTAT Inštitút informatiky a štatistiky Výskumné demografické centrum 20 LET SAMOSTATNOSTI Z POHLEDU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR 20 ROKOV SAMOSTATNOSTI Z POHĽADU DEMOGRAFIE ČR, SR, ČSR Editori Jitka Langhamrová Boris Vaňo Bratislava, máj 2014 Analytická publikácia, hodnotí populačný vývoj v ČR a SR v období od roku 1993 až po rok Analýza je zameraná na hodnotenie demografických rozdielov a podobností v obidvoch krajinách v období po rozdelení Československa. Na základe prepojenia údajov za Česko a Slovensko vznikli teoretické hodnoty, ktoré naznačujú približné demografické smerovanie v prípade zachovania spoločného štátu. Recenzenti: Ing. Petra Kuncová, Český statistický úřad doc. RNDr. Branislav Bleha, PhD., Prírodovedecká fakulta UK Copyright INFOSTAT, Inštitút informatiky a štatistiky Obsah tohto dokumentu je chránený autorským zákonom. Nemožno ho meniť alebo z neho odstrániť informácie o správe práv k nemu. Na spracovanie, preklad, adaptáciu, zaradenie do súborného diela, vystavenie, vykonanie alebo prenos dokumentu je nutný súhlas nositeľa majetkových práv. Vyhradené je aj právo alebo prenos na udelenie súhlasu na rozmnožovanie a verejné rozširovanie rozmnožením, predajom alebo inou formou prevodu vlastníckeho práva. Bez súhlasu možno z obsahu tohto dokumentu použiť iba krátku časť vo forme citácie, len na účel jeho recenzie alebo kritiky alebo na vyučovacie účely, vedeckovýskumné účely alebo umelecké účely. Rozsah citácie nesmie presiahnuť rámec odôvodnený jej účelom. Majetkové práva vykonáva INFOSTAT, Inštitút informatiky a štatistiky Bratislava. Práce neprešla jazykovou úpravou. Autorský kolektiv: Tomáš Fiala Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1982 pracoval v Laboratoři demografie (od roku 1989 Katedry demografie) Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Vyučuje kursy aktuárské demografie, ekonomické demografie a databáze demografických dat. Ve své výzkumné činnosti se zabývá mimo jiné očekávaným budoucím demografickým vývojem v ČR a jeho důsledky na finanční stabilitu důchodového systému (se zohledněním zvyšování důchodového věku) a financování zdravotní péče. Danuša Jurčová Vyštudovala Prírodovedeckú fakultu Komenského Univerzity v Bratislave, odbor matematika a zemepis. Od roku 1984 pracovala ako výskumná pracovníčka v oblasti demografie a sociálnej infraštruktúry vo Výskumnom ústave oblastného plánovania v Bratislave a na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Od roku 1993 bola výskumnou pracovníčkou v Inštitúte informatiky a štatistiky v Bratislave a od roku 2000 pracuje vo Výskumnom demografickom centre. Vo svojej výskumnej činnosti sa zameriava hlavne na hodnotenie migrácie, regionálne aspekty demografického vývoja a demografickú terminológiu. Vyučuje základy demografie na Fakulte sociálnych a ekonomických vied Univerzity Komenského v Bratislave. Jana Langhamrová Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Statistické metody v ekonomii a Statisticko-pojistné inženýrství. Od roku 2013 studuje doktorský studijní program Statistika na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde také vyučuje základní kurz statistiky. Věnuje se problematice stárnutí obyvatelstva, dlouhověkosti a prodlužování života ve zdraví. Jitka Langhamrová Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Ekonomická statistika. Na Právnické fakultě UJEP v Brně absolvovala postgraduální studium v oboru Odvětví řízení nevýrobní sféry. Titul CSc. obhájila na Vysoké škole ekonomické v Praze na oboru Ekonomická statistika a aplikace matematiky v ekonomii a zde se habilitovala v roce 2009, získala titul doc. v oboru Statistika. Od počátku se věnovala problematice demografie, nejprve v Laboratoři demografie na VŠE, v současné době je vedoucí Katedry demografie na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Zabývá se problematikou stárnutí populace, úmrtností, ekonomickou demografií. Vyučuje základní a pokročilé kurzy demografie na VŠE. Ján Mészáros Vyštudoval Prírodovedeckú fakultu UK v Bratislave, odbor matematická štatistika. Od roku 1976 pracoval ako výskumný pracovník Výskumný pracovník v Inštitúte informatiky a štatistiky v Bratislave. Od roku 2000 je výskumným pracovníkom vo Výskumnom demografickom centre. Vo svojej výskumnej činnosti sa zameriava hlavne na analýzu úmrtnosti a tvorbu demografickej metodológie a softvéru. Vyučuje základy demografie na Slovenskej zdravotníckej univerzite v Bratislave. Viera Pilinská Vyštudovala Prírodovedeckú fakulta UK v Bratislave, odbor environmentalistika. Od roku 1996 pracovala ako odborný radca na sekcii sociálnej štatistiky a demografie Štatistického úradu SR. Od roku 2003 pracuje v INFOSTATe vo Výskumnom demografickom centre. Vo svojej výskumnej práci sa zaoberá hlavne vekovým zložením obyvateľstva. Branislav Šprocha Ukončil magisterské aj doktorandské štúdium demografie na Katedre demografie a geodemografie Univerzity Karlovej v Prahe. Od roku 2007 pracuje ako výskumný pracovník v Infostate, vo Výskumnom demografickom centre. Vo výskumnej činnosti sa zameriava hlavne na analýzu rodinného správania obyvateľstva a vybrané demografické štruktúry. Vyučuje demografiu na Prírodovedeckej fakulte UK a Filozofickej fakulte UK. Boris Vaňo Vyštudoval Vysokú školu ekonomická v Bratislave, odbor ekonomicko-matematické metódy, na Prírodovedecká fakulta Univerzity Karlovej v Prahe absolvoval postgraduálne štúdium z demografie. Od roku 1980 pracoval v Inštitúte informatiky a Štatistiky ako výskumný pracovník v oblasti demografie. Od roku 2000 je vedúci Výskumného demografického centra. V pracovnej činnosti sa zameriava hlavne na hodnotenie populačného vývoja, demografické prognózy a populačnú politiku. Vyučuje základy demografie na Pedagogickej fakulte UK v Bratislave. Obsah ÚVOD... 7 SŇATEČNOST... 9 Česká republika... 9 Slovenská republika Československo ROZVODOVOST Česká republika Slovenská republika Československo PLODNOST A PORODNOST Česká republika Slovenská republika Československo POTRATOVOST Česká republika Slovenská republika Československo ÚMRTNOST Česká republika Slovenská republika Československo MIGRACE Česká republika Slovenská republika Československo POČET A PŘÍRŮSTKY OBYVATELSTVA Česká republika Slovenská republika Československo VĚKOVÁ STRUKTURA Česká republika Slovenská republika Československo ZÁVĚR LITERATURA Úvod Populační vývoj České republiky i Slovenska prochází od počátku 90. let minulého století výraznými změnami, které jsou způsobeny celkovou proměnou společnosti nejen v České republice a na Slovensku, ale i v okolních zemích. Demografické chování populace je ovlivněno společenským a ekonomickým vývojem a naopak demografická struktura populace zpětně ovlivňuje ekonomický vývoj. Všechny vyspělé společnosti v současné době čelí problematice spojené s rychlým demografickým stárnutím. Česká republika a Slovenská republika jako samostatné státy vznikly 1. ledna Československo bylo státem, který existoval s krátkou přestávkou během druhé světové války od 28. října 1918 až do 31. prosince Za dobu společného státu se Česká republika a Slovensko značně ekonomicky sblížily. Cílem předložené publikace je ukázat, jak se z pohledu demografického chování vyvíjela Česká republika a Slovensko v období posledních 20 let, tedy v období po rozdělení Československa. Zda docházelo k přibližování se demografického chování obou populací či zda se naopak demografický vývoj obou těchto zemí stále více liší. Publikace si vzhledem k svému rozsahu neklade za cíl podrobnou demografickou analýzu České republiky a Slovenska. Je určena široké veřejnosti. Záměrem autorů bylo na základě jednoduchých demografických ukazatelů ukázat, jak se za 20 let samostatnosti změnilo demografické chování populace České republiky a Slovenska. Každému demografickému procesu je věnována jedna kapitola, která je rozdělena na tři části. V prvních dvou částech je charakterizovaný vývoj za posledních zhruba 20 let v Česku a na Slovensku. Třetí část obsahuje vždy porovnání obou zemí a prezentuje vývoj za obě dvě země dohromady, tj. za fiktivní Československo. Publikace 20 let samostatnosti z pohledu demografie ČR, SR, ČSR / 20 rokov samostatnosti z pohľadu demografie ČR, SR, ČSR je první společnou publikací Vysoké školy ekonomické v Praze a INFOSTAT-u Bratislava. Autorsky se na ní podíleli pracovníci Katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Výskumného demografického centra pri INFOSTAT-e v Bratislavě. Tomáš Fiala je hlavním autorem kapitoly Migrace, Sňatečnost, Rozvodovost, Věkové složení obyvatelstva, spoluautorem na všech dalších kapitolách. Jitka Langhamrová je hlavní autorkou kapitoly Úmrtnost, Plodnost, Počet a přírůstek obyvatelstva, spoluautorkou na všech dalších kapitolách. Jana Langhamrová je spoluautorkou na kapitole Úmrtnost, Plodnost, Věkové složení obyvatelstva, tvořila konečnou grafickou podobu celé publikace. Branislav Šprocha se autorsky podílel na kapitole Sobášnosť, Rozvodovosť a Plodnosť, Boris Vaňo je autorem časti kapitoly věnované potratovosti, Ján Mészáros se podílel na vypracování kapitoly Úmrtnosť, Danuša Jurčová je spoluautorkou kapitoly Migrácia a Viera Pilinská autorsky přispěla ke kapitolám Počet a prírastok obyvateľstva a Vekové zloženie obyvateľstva. 7 Publikace je napsaná v češtině a ve slovenštině. Vychází pouze v elektronické podobě, dostupná je na webových stránkách obou pracovišť (http://kdem.vse.cz/publikace/cr_sr.pdf, resp. a v omezeném počtu je k dispozici na CD. 8 Sňatečnost Česká republika Proces reprodukce je nepřímo ovlivněn sňatečností. Ta je v současné době v České republice na poměrně nízké úrovni. Relativně málo mužů a žen ve sňatkuschopném věku vstupuje do manželství. Základní charakteristiky vývoje sňatečnosti v ČR udává Tab Ve druhé polovině 80. let minulého století se roční počet sňatků v ČR pohyboval mírně nad 80 tisíci. V roce 1990 bylo v ČR uzavřeno dokonce přes 90 tisíc sňatků. Za hlavní příčinu tohoto náhlého nárůstu je považováno předem oznámené ukončení poskytování výhodných novomanželských půjček. V první polovině 90. let počet sňatků velmi výrazně poklesl z více než 74 tisíc (1992) na méně než 55 tisíc (1995). Počet sňatků byl nízký navzdory skutečnosti, že do věku nejvyšší sňatečnosti vstupovaly početně silné populační ročníky narozené v 70. letech. Po více než desetiletém období stagnace následoval další pokles. Jeho příčinou však bude mimo jiné nerovnoměrná věková struktura. Do věku nejvyšší sňatečnosti postupně vstupují méně početné populační ročníky narozené v 80. letech. V posledních letech se roční počet uzavřených sňatků v ČR pohybuje jen kolem 45 tisíc, což je o 40 % méně než v roce Tab.1.1: Vývoj sňatečnosti v ČR Ukazatel Počet sňatků Úhrnná prvosňatečnost - muži 85,41 81,42 76,42 73,20 69,45 62,83 54,91 53,52 53,23 Úhrnná prvosňatečnost - ženy 91,53 87,69 82,56 79,94 74,42 69,15 61,61 61,02 60,61 Průměrný věk při 1. sňatku - muži 24,82 25,38 26,15 26,68 28,86 30,75 32,18 32,18 32,25 Průměrný věk při 1. sňatku - ženy 22,56 23,23 23,93 24,59 26,47 28,13 29,41 29,58 29,58 Průměrný věk při sňatku vyššího pořadí muži 38,99 39,36 39,60 39,77 41,38 43,02 44,89 45,10 Průměrný věk při sňatku vyššího pořadí ženy 35,13 35,22 35,79 35,87 37,68 39,64 41,41 41,63 Sňatky svobodných muži (%) 77,77 77,72 75,93 75,53 74,76 73,99 73,62 73,93 74,80 Sňatky svobodných ženy (%) 78,31 77,92 76,39 75,84 75,07 74,49 74,30 74,09 75,60 Zdroj dat: ČSÚ Příčiny, proč lidé v současné době uzavírají málo sňatků, souvisejí se změnami, které nastaly po roce Změna politického systému s sebou přinesla změnu ekonomické a sociální situace v České republice. Lidé v nových ekonomických podmínkách, pokud se chtějí dobře uplatnit v životě, musejí více studovat a věnovat i svému zaměstnání více času než v minulosti. Kromě toho se zejména mladým lidem nabízí řada dříve omezovaných možností seberealizace a trávení volného času, mohou například více a dlouhodobě cestovat do zahraničí. Byly zrušeny výhody, které stát poskytoval mladým manželům (možnost přednostního získání nájmu státního bytu, výhodné novomanželské půjčky apod.) To všechno mělo a má vliv na odkládání vstupu do manželství a zakládání rodiny do vyššího věku. Změnil se rovněž přístup k rodině a rodičovství, dochází k oslabení vazeb mezi manželstvím a rodinou. Přibývá dlouhodobých nesezdaných soužití, stále více dětí se rodí 9 mimo manželství. Přibývá mladých lidí, kteří manželství nepreferují vůbec. Tyto změny, které v západních zemích probíhaly pozvolna od skončení 2. světové války a jsou známy pod názvem druhý demografický přechod, byly v ČR v době socialistického režimu značně zpomaleny, proto nyní probíhají o to rychleji. Graf 1.1: Vývoj úhrnné prvosňatečnosti v ČR, Zdroj dat: ČSÚ Klesá také úhrnná prvosňatečnost mužů i žen (Graf 1.2). Z původních 85,41 % u mužů a 91,53 % u žen v roce 1992 se snížila na 53,23 % u mužů a 60,61 % u žen (2012). Znamená to, že při zachování takto nízké úrovně sňatečnosti by v budoucnu zůstával celý život svobodný téměř každý druhý muž a přibližně 4 ženy z 10. Mladí lidé odkládají vstup do manželství do vyššího věku. Průměrný věk při vstupu do manželství byl v roce 1992 u mužů 24,82 let a u žen 22,56 let. V roce 2012 byl tento věk o více než 7 let vyšší, u mužů dosáhl 32,25 let, u žen 29,58 let (Graf 1.3). Rozdíl mezi průměrným věkem muže a ženy uzavírajících první sňatek se mírně zvýšil z 2,26 roku na 2,67 roku. Hodnoty věku mužů i žen vstupujících poprvé do manželství dosahují postupně hodnot obvyklých v ostatních západních evropských zemích. Pochopitelně roste také průměrný věk při sňatku vyššího pořadí jak u mužů tak žen. Dlouhodobě se tedy zvyšuje průměrný věk vstupu do prvního manželství i do manželství obecně. Graf 1.2: Vývoj počtu sňatků v ČR, Zdroj dat: ČSÚ 10 Graf 1.3: Vývoj průměrného věku při prvním sňatku v ČR, Zdroj dat: ČSÚ Postupné odkládání uzavírání prvních sňatků do vyššího věku potvrzuje i vývoj tabulkových pravděpodobností prvosňatečnosti (Graf 1.4). Jsou to podmíněné pravděpodobnosti, že osoba, která je v daném věku dosud svobodná, uzavře v tomto věku sňatek. V roce 1993 se muži poprvé ženili nejčastěji již ve věku kolem let, ženy se vdávaly nejvíce v letech. V roce 2002 se již nejčastější věk mužů uzavírajících první sňatek pohyboval kolem 28 let, u žen kolem 26 let. V roce 2011 se muži poprvé ženili nejvíce až ve věku kolem Graf 1.4 Tabulkové pravděpodobnosti uzavření prvního sňatku v ČR, 1993, 2002, 2012 Zdroj dat: ČSÚ 30 let, ženy se nejčastěji poprvé vdávaly ve věku kolem 28 let. Početně nejsilnější generace narozené v roce 1974 tedy již výrazně překročily věk nejvyšší prvosňatečnosti i průměrný věk prvního sňatku. Lze tedy předpokládat, že počet prvních 11 sňatků bude v tomto i příštím desetiletí nadále klesat, pokud nedojde k výraznému zvýšení imigrace a počtu sňatků imigrantů. Celkový počet sňatků bude samozřejmě záviset na vývoji rozvodovosti a tendencích rozvedených či ovdovělých uzavírat opakované sňatky. Slovenská republika Počet uzavretých manželstiev mal na Slovensku klesajúcu tendenciu ešte pred rozpadom Československa a po vzniku samostatného štátu sa tento trend naďalej prehlboval. Práve v prvej polovici 90. rokov došlo k najvýznamnejším zmenám. Medzi rokmi 1992 a 1995 sa počet sobášov znížil z pôvodných takmer 33,9 tis. na necelých 27,5 tis. (tab. 1.2). V roku 2001 pokles vyvrcholil na historickom minime, keď do manželstva vstúpilo len necelých párov. V nasledujúcich rokoch sledujeme po miernom zvýšení stabilizáciu počtu sobášov na pomerne nízkej úrovni (približne tis. uzavretých manželstiev). Určitú výnimku predstavovali dve dočasné krátkodobé zvýšenia s vrcholmi v rokoch 2004 (takmer 27,9 tis. sobášov) a 2008 (takmer 28,3 tis. sobášov). Podobne aj v posledných dvoch rokoch vidíme veľmi mierny nárast počtu uzavretých manželstiev. Podľa posledného dostupného údaja z roku 2012 počet sobášov na Slovensku len mierne prekročil hranicu 26 tis. Tab. 1.2: Vývoj sobášnosti v SR Ukazovateľ Počet sobášov Tabuľková prvosobášnosť - muži 82,7 79,3 75,3 73,6 68,0 66,5 61,2 61,2 61,3 Tabuľková prvosobášnosť - ženy 87,6 83,6 80,1 77,9 70,4 70,6 65,9 65,8 67,0 Priemerný vek pri 1. sobáši muži* 24,7 25,1 25,5 25,9 28,0 30,0 31,1 31,4 31,4 Priemerný vek pri 1. sobáši ženy* 22,6 23,0 23,6 23,9 25,6 27,4 28,4 28,7 28,8 Priemerný vek pri sobášoch vyššieho poradia muži** 39,1 39,5 39,9 39,9 41,3 42,7 43,7 44,5 44,3 Priemerný vek pri sobášoch vyššieho poradia ženy** 35,0 35,8 35,7 36,4 36,9 38,4 39,6 40,5 40,5 Sobáše slobodných - muži (%) 89,9 89,7 89,3 89,4 87,9 86,8 86,0 85,9 85,4 Sobáše slobodných - ženy (%) 91,1 91,1 90,9 91,2 89,7 88,5 88,0 87,4 87,1 * Vypočítaný z tabuliek sobášnosti slobodných. ** Vypočítaný z vekovo-špecifických mier sobášnosti. Zdroj dát: ŠÚSR, výpočty autorov Paradoxne historicky najnižšie počty uzavretých manželstiev Slovensko dosahuje v časoch, keď do reprodukčného veku a veku najvyššej sobášnosti sa dostali početné generácie mužov a žien narodených v 70. rokoch. Výsledkom celkovej transformácie sobášneho správania tak je a bude značná zmena zloženia populácie Slovenska podľa rodinného stavu. Len pre ilustráciu dodávame, že kým na začiatku roku 1993 počet mužov i žien vo veku rokov, ktorí mohli vstúpiť do manželstva predstavoval niečo viac ako 950 tis. osôb (36 % z celkového počtu v danom veku), na začiatku roku 2012 ich počet prekročil hranicu 1,57 mil. a predstavujú už takmer 58 %. Aj z tohto je na prvý pohľad zrejmé, že potenciál 12 sobášaschopných osôb 1 je na Slovensku v posledných dvoch desaťročiach len veľmi slabo využívaný. Graf 1. 5: Vývoj počtu sobášov v SR, Prevahu v štruktúre uzatváraných manželstiev majú u oboch pohlaví prvé sobáše. Ich podiel síce u mužov (z 90 na 85 %) i žien (z 91 na 87 %) mierne klesol, no aj tak je zrejmé, že kľúčovú úlohu pre celkový charakter procesu sobášnosti zohrávajú zmeny, ktorými prešla sobášnosť slobodných osôb. Ak sa pozrieme na intenzitu s akou slobodní ženísi a nevesty na Slovensku vstupovali do manželstva po rozpade Československa (Graf 1.5, 1.6), potom môžeme hovoriť o troch na seba nadväzujúcich vývojových etapách. Prvá začala po prechodnom
Related Search
Similar documents
View more...
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks